Mohl by ses několika slovy představit? Buď stručný, abys neměl zbytečné problémy.

Je mi 20 let, narodil jsem se v malém polském městě a jsem nacionalistou. Momentálně bojuji v řadách „Batalionu Revanš“ za svobodnou Ukrajinu. Na Telegramu (sociální síť) mám svůj osobní kanál, kde se pravidelně snažím zprostředkovat své válečné zážitky. https://t.me/xvolunteer

Válka začala 24. února. Kdy ses rozhodnul zapojit? 

Již dlouho před samotnou válkou. Definitivně jsem se však rozhodnul v den, kdy skutečně začala invaze na Ukrajinu. Po cestě jsem měl nějaké komplikace, ale čtvrtý den války jsem byl v Kyjevě.  

Podporoval jsi Ukrajinu již před válkou?

Záleží, co si představíme jako podporu. Lepení samolepek Azovu nebo nošení triček s jejich logem v mých očích žádnou podporu nepředstavuje. Pomáhal jsem s organizací finančních sbírek pro Ukrajince, ale nic víc si nevybavuji.

Připojil ses k „Batalionu Revanš“, jehož základem je hnutí „Řád a Tradice“. Co nám o nich můžeš říct?

Organizace je známá jak na Ukrajině, tak v Evropě. Od ostatních se liší svým přístupem k náboženství. V tomto ohledu se podobá historické Piaseckeho Falanze nebo Codreanově Legii. Členové jsou disciplinovaní, sečtělí a věrní svým ideálům. 

Setkal ses s polsko-ukrajinským šovinismem? Hraje vůbec tato vzájemná nenávist mezi evropskými národy ještě nějakou roli?

S ničím takovým jsem se nesetkal. Několik Ukrajinců se mě ptalo, proč za ně bojuji, protože byli přesvědčeni, že je Poláci nemají rádi. To je však lež. V minulosti měly naše národy k přátelství daleko, nyní se však navzájem potřebujeme.

Česká a polská přítomnost v „Batalionu Revanš“ je nám známa. Působí zde i jiní zahraniční dobrovolníci?

Jsou zde také dobrovolníci z Francie, Ameriky a Kurdistánu.

Jak zahraniční dobrovolníky přijímají běžní Ukrajinci?

Velmi přátelsky, často s dojetím.

Mnoho Ukrajinců sní o vstupu země do Evropské unie. Jak se díváš na polské členství v Unii?

Je to jedna z nejhorších věcí, která se nám mohla stát. Často jsem Ukrajincům říkal, aby se nestrachovali o zničená města a továrny. Vše se dá postavit znovu a duch nacionalismu, který ve společnosti přetrvá se nedá ničím koupit. Tato válka na Ukrajině znovu probudila nacionalismus, což mě fascinuje. Tento národ existuje díky nacionalistům z „Organizace ukrajinských nacionalistů- Ukrajinské povstalecké armády“, a současní nacionalisté opět bojují za nezávislost. Všude jsou k vidění Banderovy vlajky, dokonce i na vojenských a úředních budovách. Líbí se mi, že si Ukrajinci uvědomují, komu vděčí za nezávislost a nestydí se za to. Kdyby se připojili k Evropské unii, samozřejmě by dostali do začátku spoustu peněz a rychleji by vše obnovili, ale stejně jako Polsko by za to zaplatili svou nezávislostí. Osobně bych raději žil v chudé zemi, kde jsou nacionalisté respektováni a různým deviantům není umožněno producírovat se v ulicích.         

Co by si vzkázal evropským nacionalistům a konzervativcům, kteří stále podporují Putina?

Žádný nacionalista nemůže podporovat Putinův narativ. Chce získat toto území, prohlašuje, že chce osvobodit zde žijící Rusy. Ve skutečnosti však tyto lidi bezdůvodně vraždí, stejně jako tato celá multikulturní, antifašistická, bolševická armáda.   

Na závěr zvolme trochu lehčí tón. Polsko-litevská unie v roce 1618 oblehla Moskvu. Myslíš, že bude do konce roku hotovo?

Více než o dobývání měst mi jde o porážku lidí zodpovědných za tuto válku. Nicméně bych s radostí nechal na Rudém náměstí vlajku Falangy jako suvenýr.