Atlantický prostor obchází strašidlo klima alarmismu. Za ušlechtilé cíle ekologie schovávají síly globalizace své úmysly dále měnit společnost k obrazu svému. Podezřelé by každému na těchto snahách o záchranu planety mělo být už to, kdo se k tomuto boji šikuje. V dojemném objetí zde totiž spatřujeme radikální levicové aktivisty s těmi nejbohatšími světovými kapitalisty. Tzv. levou alternativu společně s globálními korporacemi (Microsoft, British petroleum).

Odpovědí nacionalisty musí naopak být méně globalizace. O to více však ekologie. Nesmíme naše nepřátele nechat zneužít téma životního prostředí. Vždyť každý národ je upoután ke své zemi duchovním poutem. Musí svou zem milovat a tak s ní taky zacházet.

Méně globalizace a více ekologie v praxi znamená podpora místní produkce. Nacionalista se snaží nedělat tržby nadnárodním řetězcům. Místo toho nakoupí u svého pekaře, zelináře, uzenáře atd. Proč by se do naší úrodné země měla dovážet jablka ze severní Afriky? Už jen ta samotná doprava přece musí být neekologická. Nakupujme na farmářských trzích od místních, do vlastních tašek a obalů, které se dají znova použít. Namísto plastových sáčku v supermarketu. Zacházejme s přírodou s úctou. Zajímejme se o životní prostředí, které nás bezprostředně obklopuje. Tak naplníme podstatu výrazu ekologie. A nedovolíme, aby se stala vyprázdněným heslem koalice zla. Levice a globalistů.

-red-